Historie levandule: od starověké posvátnosti po moderní vědu

Levandule je součástí lidské kultury už více než 2500 let. V různých obdobích a civilizacích byla ceněna pro své aroma, čistící účinky i schopnost podpořit zdraví.

Starověký Egypt: posvátná součást rituálů

Egypťané levanduli považovali za posvátnou bylinu. Používali ji při balzamování a v mastích, které sloužily k ochraně těla i duše.
Levandulové esence byly natolik ceněné, že se našly i v hrobkách faraonů.

Antické Řecko a Řím: léčivá síla i luxusní rituál

Řekové i Římané převzali používání levandule do každodenní hygieny i domácího léčení.
Levanduli přidávali do koupelí, používali ji při bolestech, nespavosti nebo k odpuzování hmyzu.
Název lavandula pochází z latinského lavare – „mýt“.

Středověk: klášterní bylinkářství a ochrana před morem

Levandule byla součástí klášterních zahrad i léčebných rukopisů. Mniši ji využívali proti bolestem hlavy, melancholii a infekcím.
Během morových ran si lidé plnili sáčky levandulí a nosili je na těle – věřilo se, že čistí vzduch a chrání před nemocí.

Novověk: parfémářství, lidová medicína a přírodní dezinfekce

Od 17. století se levandule rozšířila zejména ve Francii a Anglii. Používala se k ošetření ran, popálenin, jako součást koupelí a přírodní dezinfekce.
Zvláštní význam měla oblast Provence, kde vznikly první rozsáhlé levandulové plantáže pro výrobu esenciálního oleje.

20. století: návrat k přírodě a vědecké potvrzení účinků

V roce 1910 francouzský chemik René-Maurice Gattefossé při experimentu náhodou objevil hojivé účinky levandulového oleje na popáleninu. Tato zkušenost stála u zrodu aromaterapie.
Od té doby byly účinky levandule vědecky zkoumány a potvrzeny – zejména na nervový systém, imunitu a regeneraci kůže.

Dnes: čistá síla přírody pro tělo i duši

Dnes je levandule znovu objevována pro své ověřené účinky. Zvláštní pozornost si zaslouží odrůdy Lavandula angustifolia, například ‘Munstead’, které mají vysoký obsah účinných látek a jsou vhodné pro šetrné použití u citlivých skupin – dětí, seniorů i při vnitřním užití.